V případech obecního ohrožení musí mít krizový štáb, lékaři, farmáři a manažeři potravinářských provozů k dispozici aktuální a správné informace (tj.aktuální bezpečnostní listy), o správné manipulaci s dezinfekčními prostředky a pesticidy či likvidaci následků škod při náhodné kontaminaci prostředí, lidí či potravin dezinfekčními prostředky nebo pesticidem. Dezinfekce, dezinsekce a deratizace musí být prováděny tak, aby nedošlo k poškození předmětů, prostředí nebo nedošlo k postižení osob. Základním údajem pro klasifikaci, aplikaci, skladování a likvidaci případných zbytků dezinfekčních přípravků či pesticidů jsou etikety a tzv. bezpečnostní listy, které musí zajistit a dodat organizace zajišťující registraci přípravku. Donedávna však neexistoval publikovaný přehled těchto bezpečnostních listů a v případě nouze tak docházelo ke zpoždění při řešení akutních problémů s jednotlivými prostředky díky špatně dostupným informacím.

Tato databáze obsahuje seznamy vybraných insekticidních a rodenticidních přípravků skladištní, komunální a potravinářské hygieny, a dále také seznamy vybraných dezinfekčních přípravků pro dezinfekci a likvidaci plísní podle jejich formulace a působení. Databáze vychází z několika analogických projektů, které byly zaměřeny na dohledávání jednotlivých bezpečnostních listů u výrobců těchto přípravků. Tato databáze bude každoročně aktualizována a současně bude dostupná její obdoba na CD. I když obsažené informace a seznamy bezpečnostních listů nemusí být stále kompletní, tak poslouží k řešení převážné části problémů, které se mohou vyskytnout při řešení situace v zátopových oblastech apod.

Databáze zatím obsahuje dvě hlavní kategorie přípravků:

1. desinfekce

Dezinfekcí se rozumí soubor opatření vedoucích ke zničení mikroorganizmů pomocí fyzikálních a chemických postupů, které mají za cíl přerušit cestu nákazy od zdroje k vnímavému jedinci. Dezinfekci lze definovat jako zničení či zneškodnění mikroorganizmů na neživých předmětech, vnějším prostředí (voda, vzduch) a na neporušené pokožce (dezinfekce kůže rukou). Podle vztahu ke konkrétní epidemiologické situaci dělíme dezinfekci a ochrannou (profylaktickou) a ohniskovou (represivní).

2. dezinsekce a deratizace

Klimatické změny přináší nová rizika pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin. Projevem těchto dlouhodobých klimatických změn může být, mimo jiné, i zvýšený výskyt povodní. Povodně přináší rizika zvýšeného výskytu škůdců, kteří přenáší závažná onemocnění. Zejména hlodavci infikují zdroje pitné vody infekčními nemoci, které mohou mít fatální povahu. Např. výskyt některých nemocí přenášených hlodavci byl zaznamenán po povodních na Moravě. Výskyt škodlivých členovců v zemědělských a potravinářských provozech je rovněž spojen s vyšší vlhkostí prostředí. I členovci představují závažná hygienická rizika, vzhledem k možnosti přenosu původců gastrointestinálních nemocí (např. švábi a mravenci přenáší původce salmonelóz) a produkci alergenů. Problémy s výskytem škodlivých hlodavců, hmyzu a roztočů se většinou řeší aplikací pesticidů. Na jednu stranu pesticidy snižují rizika výskytu škůdců, ale na druhou stranu pesticidy rovněž představují riziko. Zdravotní rizika vznikají, pokud jsou pesticidy použity, skladovány nebo likvidovány nesprávně.