ABSTRAKT:
 
Stále se zvyšující rozsah a intenzita antropogenních činností zákonitě vede k rostoucímu riziku průniku různých chemických škodlivin prakticky do všech složek životního prostředí. Zhoršující se stav ekosystému vedl nejenom k postupné identifikaci a charakterizaci přítomných kontaminantů (včetně určení forem jejich výskytu), ale promítl se i do rozsáhlejších projektů, zabývajících se soustavným sledováním transferu a přeměn kontaminantů v abiotickém a biotickém prostředí. Získané poznatky by se pak samozřejmě měly využívat ve sféře legislativní (management rizik).

V historickém pohledu se pozornost různých monitorizačních programů u nás soustředila převážně na toxické prvky a různé anorganické anionty, pro které byly propracovány více či méně spolehlivé analytické postupy. Rozvoj nových analytických metod v posledních desetiletích umožnil i detailnější studium organických kontaminantů, a to jak primárních sloučenin, tak jejich degradačních produktů, vykazujících toxické účinky často již na velmi nízkých koncentračních hladinách. Sledování organických kontaminantů, především perzistentních organochlorových sloučenin, bylo v bývalém Československu iniciováno až zhruba od 80. let. Pozornost byla převážně věnována kontaminaci potravin a pitné vody. Otázka rozsahu kontaminace potravních řetězců a dalších biotických matric byla otevřena až v devadesátých letech, kdy byly zahájeny příslušné monitoringové projekty.

Při výběru kontaminantů, zařazovaných do programů monitoringu, jsou zohledňována následující kriteria:

• toxické, popř. genotoxické účinky
• perzistence, popř. delší doba setrvání ve složkách prostředí
• bioakumulační potenciál
• rozsah průniku do životního prostředí
• regulace národními a mezinárodními konvencemi (legislativa)

V rámci monitorizačních aktivit pro posouzení zátěže agrárního ekosystému jsou - kromě abiotických složek (voda, půda, ovzduší) - vyšetřovány materiály rostlinného a živočišného původu, které z hlediska interpretačního reprezentují dvě skupiny:

1. zemědělské produkty a další komponenty potravního řetězce člověka
2. rostlinné a živočišné matrice, akceptované jako bioindikátory

Zatímco bioindikátory mohou vypovídat o stavu zátěže příslušné složky ekosystému v dané lokalitě a v kombinaci s dalšími údaji (o kontaminace ovzduší, vody či půdy) i o transportních mechanismech, vyšetření zemědělských plodin skýtá navíc data, která přímo souvisí s potenciální expozicí člověka škodlivinám obsaženým v jeho dietě.

Závěrečná zpráva tohoto projektu je velice obsáhlá. Projekt se věnuje monitorování kontaminace životního prostředí prioritními polutanty, charakteristice sledovaných organických kontaminantů terestrického ekosystému a hodnocení zátěže agrárního ekosystému.