ABSTRAKT:
 
Plevele patří v zemědělství (i v lesnictví) k velmi významným škodlivým činitelům, působícím značné ztráty na hospodářských rostlinách, které je nutno neustále kontrolovat a všemi dostupnými a ekonomicky i ekologicky a akceptovatelnými prostředky udržovat na požadovaných hladinách.

Plevele jako škodlivé činitele konkurují kulturním rostlinám v široké škále parametrů: živiny, vláha, prostor, sluneční energie, a to nejen na orné půdě, ale i pastvinách a loukách a v lesnictví. Kromě toho je mnoho nevyužitelných a nevyužívaných ploch (např. pásy podél silnic a dálnic, skládky, výsypky, apod.), které jsou významným zdrojem množení a šíření plevelů.

V současné době nezastupitelnými metodami ochrany proti plevelům jsou chemické metody - herbicidy. Herbicidy tvoří z celkového množství pesticidů více než 40 %. V České republice po roce 1990 razantně klesla spotřeba všech pesticidů, tím pádem i herbicidů a teprve v posledních letech nastává oživení a zvýšení nákupu i aplikace všech pesticidů, a tím také herbicidů.

Dlouhodobá a intenzivní aplikace herbicidů nezůstala bez negativních následků na životní prostředí. Došlo ke kontaminaci povrchových a podzemních vod, byla nalezena rezidua v půdě, odkud se dostávají do plodin, následně do rostlinných produktů, rezidua byla zjištěna v tělech hospodářských zvířat a odtud se dostávají do potravinářských výrobků ke konečnému spotřebiteli, člověku. Nebezpečí se zvažuje v důsledku vzniku rezistence u některých plevelů k určitým herbicidům, což si vynucuje zvyšování dávek nebo použití razantnějších přípravků, čímž dochází k dalšímu zatěžování agroekosystému. Tento proces tvoří spirálu, která ve svých důsledcích vede ke zvýšené zátěži přirozeného prostředí, a závažným dopadům na lidské zdraví.

Naléhavá nutnost hledání nových účinných, méně toxických a ekologicky šetrných ochranných prostředků, vyvolaná nejen objektivně stavem vysokého množství aplikovaných herbicidů a jejich dopadu na agroekosystém a na lidské zdraví, ale i tlakem veřejného mínění a různých ekologických aktivistických skupin, vede ke hledání nových, alternativních metod ochrany rostlin proti plevelům, která splňují přísná ochranářská kriteria, jejichž alternativou je biologická ochrana proti plevelům.