ABSTRAKT:
 
S rozvojem moderního průmyslu a techniky stoupá celosvětově i produkce a spotřeba těžkých kovů a metaloidů. Tento stav s sebou přináší i zvyšování jejich koncentrace v životním prostředí člověka, což je vážný hygienický a ekologický problém jehož význam narůstá především v průmyslově rozvinutých zemích. Projekt se zaměřuje na význam cizorodých prvků v životním prostředí a na zdroje kontaminace, dále na rizikové prvky u bramboru a na závěr uvádí možnosti omezení vstupu cizorodých látek do potravního řetězce a zaměření výzkumu v této oblasti.

Význam brambor v našem jídelníčku je dostatečně známý. I když se doporučení rozcházejí, uvažujeme s průměrnou spotřebou 85 kg konzumních brambor na jednoho obyvatele a rok. To znamená sklidit 1,25 milionů tun kvalitních konzumních brambor. Kvalitní produkce je nezbytná, neboť největší část produkce je dodávána spotřebitelům téměř v té podobě, jak byla vypěstována (po třídění, případně kartáčování či praní), tj. ve slupce. Příčin, které vedou ke snížení kvality hlíz je celá řada, lze je obtížně seřadit podle závažnosti. Tato problematika však již nesouvisí bezprostředně s cizorodými látkami, i když např. posklizňová úprava hlíz (např. loupání) obsah těchto látek ovlivňuje.

Projekt doporučuje i některá další opatření, které je třeba přijmout pro snížení rizikových prvků v potravinách obecně, se zaměřením na konkrétní plodinu - brambory (přesněji hlízy a výrobky z nich) a pro snížení úniku cizorodých látek do životního prostředí a k omezení jejich příjmu obyvatelstvem. Například:

• monitorování obsahů cizorodých látek v základních složkách životního prostředí (ovzduší, vody, půdy), rovněž v dovážených surovinách a potravinách v dostatečné míře
• pěstovat brambory na půdách nekontaminovaných cizorodými látkami
• financovat výzkum zaměřený na příjem cizorodých látek do hlíz se zvláštním důrazem na mechanismus různé tolerance mezi odrůdami
• v oblastech, kde se vyskytují ve zvýšené míře cizorodé látky a pěstují se tam přesto brambory, vybírat ze sortimentu odrůd takové, které přijímají do hlíz tyto látky v menším množství
• poznat odrůdovou reakci v příjmu těchto látek do hlíz
• objasnit účinky rizikových prvků při jejich podlimitní koncentraci a nadlimitní kumulaci v půdě na fyziologické projevy rostlin bramboru a výnosovou úroveň hlíz
• zjistit podíl cizorodých látek ukládaných v nati a hlízách při jejich rozdílné koncentraci v půdě
• stanovit hranice obsahu cizorodých prvků v půdě pro pěstování nekontaminovaných hlíz těmito prvky
• zjistit změny v zastoupení těchto prvků v hlízách po oloupání slupky, tepelné úpravě vařením a v potravinářských výrobcích
• zjistit vliv odlišných klimatických regionů s rozdílným spadem cizorodých látek na produkci a kvalitu hlíz