ÚVOD:
 
Monitoring cizorodých látek v potravních řetězcích (dále jen monitoring) má v České republice už více než dvacetiletou tradici a od samého počátku byly vyvíjeny snahy o systémový přístup. Tyto snahy však zpočátku narážely na informační a zájmové bariéry v zaintersovaných rezortech zemědělství a zdravotnictví a rovněž na omezené ekonomické a technické možnosti laboratorní.

Po roce 1989 vyústil zájem společnosti o monotoring potravních řetězců do harmonizované meziresortní strategie, která stanovila úlohy a kompetence rezortů zemědělství, zdravotnictví a životního prostředí. Na podporu nové koncepce pak byla vydána dvě klíčová vládní usnesení.

Teprve na základě vládních usnesení č. 396/1991 a č. 408/1992 byl monitoring v resortu zemědělství zastřešen v rámci tzv. „Realizačního programu sledování a vyhodnocování cizorodých látek v potravních řetězcích v resortu zemědělství pro roky 1993 - 1998“ a později aktualizován podle „Nové koncepce sledování a vyhodnocování cizorodých látek v potravních řetězcích v letech 1999 - 2003“. Sledování cizorodých látek v rezortu zemědělství každým rokem zahrnuje sledování možné kontaminace potravin, krmiv a surovin určených k jejich výrobě, včetně biomonitoringu, tj. kontaminace volně žijících organismů doplňujících spotřební koš člověka. Zároveň jsou sledovány i složky prostředí, které tuto kontaminaci mohou způsobit nebo ovlivnit. Patří mezi ně půda, povrchová voda a vstupy do těchto složek prostředí. Koordinátorem monitoringu se pro resort zemědělství stal odbor bezpečnosti potravin, který vznikl vydělením z odboru potravinářské výroby.