ÚVOD:
 
V úvodní části studie jsou uvedeny definice základních termínů a přehled legislativních předpisů a z nich vyplývající požadavky pro identifikaci a management rizik. Jsou zhodnocena rizika prostředků a systémů ochrany používaných v ochraně zeleniny proti škodlivým organismům na životní prostředí. Současně jsou prostředky ochrany zeleniny posouzeny z hlediska vlivu na kvalitu a bezpečnost produktů.

Jádrem studie je text zaměřený na metodologii hodnocení rizik prostředků ochrany používaných v zelenině na životní prostředí, přirozené nepřátele škůdců a biodiverzitu. Identifikace nebezpečí (hazard) na životní prostředí je provedena pro všechny přípravky registrované v ČR do zeleniny a pro vybrané přípravky registrované do meziplodin při pěstování zeleniny. Ve studii je navržena metodologie, jak prostředky ochrany zeleniny zařazovat do tříd toxicity. Základem třídění je zhodnocení tří skupin účinků prostředků ochrany:
(1) selektivita vůči přirozeným nepřátelům škodlivých organismů
(2) vliv na necílové organismy (včely, ryby, zvěř, ptáky)
(3) vliv na obratlovce, včetně člověka, podle standardu LD₅₀ při testování na hlodavcích.

Dále je navržen metodický postup, jak vytvořit zelený, žlutý a červený seznam účinných látek přípravků na ochranu zeleniny využitelný pro systém integrované produkce zeleniny v ČR v souladu s nejvyššími standardy směrnic podle OILB.

Ve studii je navrhováno hodnotit vedle vnější kvality zeleniny také vnitřní kvalitu zeleniny a její jednotlivé složky "zdravotní, environmentální, etická a sociální". Integrace hodnocení kvality produktů včetně její zdravotní složky (minimalizace obsahu reziduí pesticidů) a hodnocení rizik pěstebních systémů pro životní prostředí (environmentální složka kvality) je založena na hodnocení rizik všech nebezpečí, která do systému ochrany proti škodlivým organismům vstupují. Garancí za kvalitu produktů, jejich původ, včetně principu dokladovatelnosti nebezpečí, je přidělení ochranné známky produktů v systému integrované produkce zeleniny s nejvyšším standardem směrnic v souladu se směrnicemi OILB. Očekává se, že výsledky studie budou využitelné pro inovaci směrnic systému integrované produkce zeleniny. V ČR jsou podmínky pro finanční podporu integrované produkce zeleniny vycházející z direktiv EU transformovány do nařízení vlády ČR č. 242/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů, o podmínkách provádění opatření na podporu rozvoje mimoprodukčních funkcí zemědělství (zákon o zemědělství č.252/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů). V novele tohoto nařízení vlády, která by měla nabýt účinnosti od 1.3.2007, ve vazbě na Program rozvoje venkova ČR na roky 2007-2013, je navržena regulace používání pesticidů v systému integrované produkce zeleniny. V příloze této studie jsou uvedeny připomínky k tomuto návrhu novely nařízení vlády, podle kterých je uvedena do souladu legislativní regulace pesticidů s jejich environmentálními dopady zhodnocené v této studii. Výsledky této studie tak přispěly ke zdůvodnění dopadů finanční podpory pro systémy integrované produkce zeleniny na životní prostředí a nepřímo podpořily realizaci dotačního titulu pro systém integrované produkce zeleniny. Nejvýznamnějším úkolem současnosti pro orgány státní správy a výzkumné instituce je urychleně registrovat do zeleniny prostředky přijatelné pro životní prostředí registrované do zeleniny v okolních zemích EU. V příloze studie je uveden návrh na minoritní indikace pro Státní rostlinolékařskou správu, jejichž realizace je podmínkou pro další vývoj integrované produkce zeleniny v ČR. V závěru studie jsou uvedeny náměty pro výzkumná řešení, zejména v oblastech, kde pro analýzu rizik a management rizik jsou dosud nedostatečné poznatky.