ABSTRAKT:
 
Nově vytvářené geneticky modifikované rostliny s cizími geny ve svých genomech produkují nové látky a je potřebné znát jejich potenciální biologická, environmentální, potravinářská a zdravotní rizika. Veškeré využívání geneticky modifikovaných rostlin v České republice musí být v souladu se zákonem 153/2000 Sb. zákonů České republiky "O nakládání s geneticky modifikovanými organismy a produkty". Sledování rizik a jejich vyhodnocování prošlo v celosvětovém měřítku vývojem a postupně byly získávány zkušenosti s pěstováním geneticky modifikovaných rostlin a s jejich praktickým využíváním i jako složek potravin k výživě člověka. Právě v této oblasti narůstají nároky na bezpečnost a vyloučení jakýchkoliv rizik geneticky modifikovaných rostlin během pěstování i dalšího využívání. Postupně byly vypracovány směrnice pro hodnocení bezpečnosti geneticky modifikovaných plodin, které získaly mezi odborníky široký mezinárodní konsenzus.

K odhadům rizik geneticky modifikovaných plodin patří vyhodnocení bezpečnosti nově exprimovaných proteinů, což znamená především studium toxicity těchto proteinů, a bezpečnosti při konzumaci celých rostlin, jestliže jsou určeny pro potravinářské účely. K dalším oblastem potenciálních rizik patří rezistence k antibiotikům, bezpečnost virových proteinů a možnost alergenních reakcí vůči proteinům geneticky modifikovaných rostlin.

Projekt je zpracován jako literární rešerše. Zmiňují se zde předpoklady pro posuzování bezpečnosti GM rostlin (základní ekvivalent, pravidla pro stanovení bezpečnosti potravin a zkušenosti s odhadem rizik GM plodin), dále jsou zde rozvedeny jednotlivé oblasti rizik GM rostlin jako je rezistence k antibiotikům, bezpečnost transgenů kódujících toxické proteiny, bezpečnost transgenů pro rezistenci k virům, rizika alergenních reakcí k proteinům, vedlejší účinky a transgeny v přírodním prostředí. Poslední kapitola se věnuje metodám testování GM potravin.