ABSTRAKT:
 
Studie přináší přehled o metodách identifikace a hodnocení rizik geneticky modifikovaných zemědělských plodin pro životní prostředí. V úvodu studie jsou uvedeny principy mechanismu působení 3 skupin geneticky modifikovaných plodin (i) tolerantních k herbicidům, (ii) rezistentních vůči škůdcům a (iii) rezistentních vůči virovým chorobám. Jádrem studie je originální text zaměřený na metodologii hodnocení rizik GMO pro životní prostředí, včetně nových definic termínů, jako jsou nebezpečí (hazard) a rizika GMO pro životní prostředí. Obecné postupy při identifikaci a hodnocení rizik jsou doplněny konkrétními příklady.

V kapitole o rizicích GM plodin tolerantních herbicidům jsou popsány principy a uvedeny příklady rizika vzniku nových invazních rostlin, rizika šíření genů mezi transgenními rostlinami a planě rostoucími rostlinami a vlivy těchto rostlin na biodiverzitu. V kapitole o rizicích GM plodin rezistentních vůči škůdcům jsou popsány mechanismy a uvedeny příklady jejich možného vlivu na necílové organismy, přirozené nepřátele škůdců, diverzitu členovců a půdních mikroorganismů a na proces dekompozice biomasy. V kapitole o rizicích GM plodin rezistentních k virovým chorobám jsou popsaná rizika vzniku rekombinací mezi transgeny a viry napadající rostliny, rizika interakcí mezi produkty transgenů a viry a rizika úniků transgenů z těchto rostlin do prostředí.

Vedle rizik GMO pro životní prostředí jsou podrobněji uvedena agronomická rizika těchto organismů, včetně námětů pro management rizik. Pro úplnost je doplněn krátký přehled o rizicích GMO socio-ekonomických a obchodních. V závěru studie jsou uvedeny stručné přínosy uvedených tří skupin GM plodin a zhodnocena rizika GM plodin.

Na základě poznatků uvedených ve studii lze orientovat další výzkum na témata, u nichž jsou poznatky dosud nedostatečné. Studie přináší také řadu poznatků využitelných orgány státní správy při hodnocení rizik GMO při procesu jejich uvolňování do životního prostředí a do oběhu, a také při managementu těchto rizik.