ÚVOD:
 
V rámci diskuzí o bezpečnosti potravního řetězce člověka se v poslední době stále častěji objevují i "nová" klíčová slova, mezi které patří i "bioterorismus". Tento pojem je definován jako využití škodlivých biologických agens (virů, mikroorganismů nebo biologických toxinů produkovaných živými organismy), za účelem poškození nebo vyvolání paniky mezi obyvateli a kolaps státních struktur. Bioterorismus může také zahrnovat biologické agens zaměřené proti hospodářským zvířatům, drůbeži nebo zemědělským plodinám. Využití biologických zbraní pro válku a terorismus není novou myšlenkou, tento typ zbraní byl využíván po staletí. Např. v roce 1346 Mongolové katapultovali těla nakažená morem do města Kaffa (nyní Feodossia, Ukrajina), což bylo začátkem morovou pandemie. Tato pandemie měla na svědomí 25 milionů lidí, tj. asi třetina veškerého obyvatelstva tehdejší Evropy. Také původci zarděnek, neštovic, salmonelóz, dysenterií a antraxu byly využity k válce nebo ke kriminálním činům. V posledních letech se za vhodné cíle bioterorismu považují potravinářské suroviny a zdroje pitné vody. Studie zabývající se následky potencionální aplikace biologických agens např. uvádí, že za předpokladu ideálních klimatických by při aplikaci 50 kg spor Bacillus antracis uvolněných proti větru do prostředí v délce 2 km pro byla zasažena 500 000 populace. Počet nemocných do vzdálenosti 20 km po větru by byl asi 125 000, odhadovaná úmrtnost by byla přibližně 95 000 obyvatel. US Centrum pro kontrolu a prevenci nemocí uvádí tři kategorie (A, B, C) potencionálních biologických agens využitelných pro bioterorismus. Do kategorie A jsou zařazeny Bacillus antracis, Clostridium botulinum, Yersinia pestis a Francisella tularensis, virus pravých neštovic, viry Ebola, Marburg, Lasa a Junin. Tyto agens patří mezi nejnebezpečnější. Do kategorie B jsou mimo jiné zařazeny bakterie přenášeny vodou a potravinami jako jsou salmonely, šigely, Escherichia coli O157:H7, Vibrio cholera, Cryptosposporium parvum, enterotoxin stafylokoka a Clostridium perfringens. Kategorie C zahrnuje skupinu virů a multiresistentní Mycobacterium tuberculosis.

Pokud jde o chemická agens, jejich působení ve srovnání s biologickými je rychlejší, nicméně riziko šíření díky sekundárnímu přenosu není tak vysoké. Vyvolaný efekt je podmíněn řadou faktorů kromě vlastností daného agens hrají významnou roli environmentální podmínky. Residuální efekty úzce souvisí s těkavostí dané chemické sloučeniny a obecně její perzistencí v prostředí. Vedle "klasických" bojových látek.

V České republice je k dispozici Vyhláška 474/2002, kterou se provádí zákon č. 281/2002 Sb., o některých opatřeních souvisejících se zákazem bakteriologických (biologických) a toxinových zbraní. Uvedený dokument taxativně uvádí následující toxiny:

• Abrin
• Aflatoxiny
• Anatoxin (neurotox. Cyanobakt.)
• Botulotoxin
• Bungarotoxin
• Ciguatoxin
• Conotoxin
• Enterotoxin B, Staph. aureus
• Choleratoxin
• Microcystin (Cyanginosin)
• Modecin
• Ricin
• Saxitoxin
• Tetrodotoxin
• Toxiny C. perfringens
• Viscumin
• Volkensin

Vedle uvedených přírodních toxinů, nelze vyloučit že k napadení potravního řetězce budou použity toxické kovy, kyanidy, pesticidy a řada dalších akutně ale i chronicky toxických látek.