Šíření nových houbových patogenů rostlin a jejich rizika 1. část: Patogeny dřevin a okrasných rostlin

Šíření nových houbových patogenů rostlin a jejich rizika 1. část: Patogeny dřevin a okrasných rostlin

Souhrn

Předložená studie vznikla na základě v rámci možností detailní analýzy dostupných informací z nejrůznějších zdrojů (databáze, dostupné sbírkové a herbářové údaje, publikace). V rámci studie byl identifikován doložený výskyt cca 500 nepůvodních patogenů na kulturních (a malým dílem planých) rostlinách. Z toho bylo v posledních 20 letech na zájmových okruzích hostitelů (lesní a ovocné dřeviny, okrasné rostliny) zachyceno na území ČR cca 80 druhů, plus bylo určeno dalších cca 120 druhů vyskytujících se na území Evropy, které by mohly být s větší či menší mírou pravděpodobnosti zjištěny i u nás. Většina z identifikovaných druhů náleží do Oomycetes (45 taxonů), Dothideomycetes (38), Sordariomycetes (36), Erysiphales (32), Helotiales (21) a Uredinales (21). Drtivá většina identifikovaných druhů má potenciál být na naše území zavlečena a zdomácnět zde (některé již zdomácněly), hlavními faktory, které to ovlivňují, je intenzivní obchod rostlinným materiálem a jeho globalizace, neefektivní fytosanitární a další opatření, změna klimatu, obecně narůstající stres rostlin a další faktory. Lze kvalifikovaně odhadnout, že z identifikovaných 201 druhů cca 20 % představuje či může představovat poměrně závažné riziko pro pěstování kulturních rostlin (resp. zájmových okruhů); významnost se samozřejmě zásadně liší napříč jednotlivými zájmovými oblastmi a okruhy hostitelů.  Největší rizika lze spatřovat u zástupců Oomycetes a Sordariomycetes. Nejméně prozkoumanou a zároveň nejvíce rizikovou skupinou (mj. i z hlediska hybridizace) jsou Oomycetes. Vzhledem k postupující globalizaci a dalším výše zmíněným problémům lze však předpokládat, že se mohou objevit invaze naprosto nové a neočekávané a se značným škodlivým  potenciálem.

Řešení problematiky invazních patogenů rostlin je extrémně náročné a pro dosažení efektivního výsledku musí dojít ke zlepšení v celé řadě aspektů a aktivit od základního a aplikovaného výzkumu, přes výuku, státní správu až po aplikační sféru. V hlavních bodech lze doporučit mj. následující. Systematický výzkum spektra invazních patogenů rostlin, nutnost zajištění organizace, financování, spolupráce na vnitrostátní (výzkum-státní správa-praxe, výzkum-školství, meziresortní spolupráce) i evropské úrovni, zásadní je zajištění kvalitního vzdělávání a produkce vzdělaných fytopatologů (studijní program?). V praktické rovině lze doporučit postup v bodech: určení spektra invazních patogenů, výběr významných druhů, tvorba analýz rizik, preventivních opatření, metodik včasné detekce a mitigačních opatření a metodik péče pro náchylné provozy, podpora využívání co nejširšího spektra „tvrdých“ POR v rizikových provozech. Odhalování a uzavírání cest introdukce. Efektivní fytosanitární kontrola v nejrizikovějších provozech (zahradnická centra) a dostatečné postihy v případě nutnosti. Pro školkařské a zahradnické provozy vypracovat fytosanitární standardy a zavést do praxe.  Změnit přístup (informovanost, spolupráce, zainteresovanost, proaktivní přístup namísto restrikcí apod.). V případě hrozícího zdomácnění tvorba adaptačních opatření, statistických a expertních modelů a vizualizací predikcí impaktu a vhodnosti prostředí pro nebezpečné druhy. Potřebná je dostatečná osvěta a medializace problematiky, veřejné mínění.

Spreading of new fungal pathogens and their risks: 1st part: Pathogens of woody and ornamental plants

Summary

The present study is based on a detailed analysis of available information from a variety of sources (databases, available collection and herb data, publications). The study identified a documented occurrence of approximately 500 non-native pathogens on cultural (and in small extent on wild) plants. Of these, about 80 species have been captured on the territory of the Czech Republic in the last 20 years on the hosts in the areas of interest (forest and fruit trees, ornamental plants), plus about 120 other species found in Europe, which could be found with a greater or lesser degree of probability in the Czech Republic. Most of the identified species belonged to Oomycetes (45 taxa), Dothideomycetes (38), Sordariomycetes (36), Erysiphales (32), Helotiales (21) and Uredinales (21). The vast majority of identified species have the potential to be introduced and naturalized here (some have already naturalized). The main factors that affect this process are the constant intensive trade in plant material and its globalization, inefficient and too narrowly conceived phytosanitary and other measures, climate change, generally increasing plant stress and other factors. It can be competently estimated that of the 201 species identified, around 20 % pose or may pose a relatively serious risk to the cultivation of cultural plants in areas of interest; of course their importance and risks significantly vary across areas of interest and host spectra. The greatest risks can be seen in representatives of Oomycetes and Sordariomycetes. Oomycetes are the least researched and at the same time the most risky group (including in terms of hybridisation). Moreover, in view of the advancing globalization of trade with plant material and other problems abovementioned, it can be assumed that some completely new and unexpected invasions with considerable potential may emerge in near future.

Solving the problem of invasive plant pathogens is extremely challenging and in order to achieve an effective result, many improvements must be made in a wide range of aspects and activities from basic and applied research, through teaching, state administration to the practice. The following points can be recommended. Systematic research of the spectrum of invasive pathogens of plants, the need to ensure its organization, funding, cooperation at national (research – state administration – practice, research – education, interdepartmental cooperation) and European level. Moreover, ensuring of high quality education in this topic is essential (may be a new study program can be established). In practical terms, it is possible to recommend the following points: determination and actualization of the spectrum of invasive pathogens, selection of important species (with potential to cause an economic or ecological losses and naturalization), development of risk analyses, sets of preventive measures, early detection and mitigation methodologies and methodologies of care for susceptible operations, enabling the use of the widest possible spectrum of "hard" plant protection products in areas of the highest risk (nurseries!). Pathways of introduction should be detected and closed. Effective phytosanitary control in the riskiest operations (horticultural centres) and sufficient penalties if necessary are needed. Phytosanitary standards should be developed for nurseries and horticultural establishments and put into practice; the approach should be changed also (awareness, cooperation, involvement, proactive approach instead of restrictions etc.).

In the danger of naturalization, the development of adaptation measures, statistical and expert models and map visualizations of potential impact and environmental suitability must be prepared. Sufficient awareness and media coverage of the issue is needed. Public opinion can be also very helpful.