Možnosti uplatnění systémů bezpečné a důvěryhodné produkce

ABSTRAKT:

Tok materiálů v řetězci výroby potravin od primárního producenta (farmáře) ke konzumentovi je dnes již zřídka bez prostředníků (jenom při koupi potravin na farmách). Většinou však je mezi ně začleněna řada dalších činností (obchodník, překupník, velkoobchodník, posuzovatel kvality, zpracovatel, dodavatel ingrediencí, překupník a prodejce potravin). Dnes již proto nelze oddělit zemědělský a potravinářský sektor, naopak dochází k prohlubování jejich integrace. To vedlo ve Velké Británii v devadesátých letech ke vzniku koncepce řízení kvality a zajištění bezpečnosti, např. HACCP, který byl farmáři přijat v důsledku tlaku obchodníků (spotřebitelů) a kontrolních orgánů (Knight et al. 2002).

Společnosti provádějící jednotlivé činnosti v rámci celého potravinového řetězce proto spolupracují na zajištění bezpečnosti a kvality potravin, aby vyhověly požadavkům spotřebitelů. Proto se dnes musí farmáři dívat i za vrata svých farem na konečné užití svých produktů a potravináři, z druhé strany vrat, dovnitř farem na způsob výroby těchto produktů. Zemědělci tedy musí sledovat potřeby a přání konzumentů, nejen proto aby využili informací z trhu k tvorbě a vývoji nových produktů, ale aby také přizpůsobili existující produkty a procesy k zajištění nebo rozšíření podílu na trhu.

Pro získávání zdravotně nezávadných a zdraví prospěšných potravin rostlinného původu jsou potřebná nejen pěstitelská opatření na farmách, ale i opatření ke zvýšení důvěry spotřebitelů k nakupovaným potravinám. První faktor je reflektován v tzv. Správné zemědělské praxi (Good Agricultural Practice, GAP), jejíž zásady původně navrhlo FAO v roce 2001.

Jenom ekonomicky vitální zemědělství může být trvale udržitelné. Charakteristikou GAP jsou i bezprostředně ekonomicky neefektivní opatření, jako je péče o zvěř i plané rostliny. Tomu prospívá pěstování rozmanitých plodin, minimalizace vlivu obdělávání půdy a kultivace plodin i aplikace pesticidů na zvěř, ponechávání okrajů polí pro doprovodnou vegetaci za současného hubení agresivních plevelů, ale i např. solitérní stromy v krajině, péče o vodní toky a bažiny aj. Monitorování zvěře a výskytu rostlin je jedním z aspektů GAP.

Skutečná či domnělá nedůvěra spotřebitelů v potraviny, produkované v nových členských zemích EU, může být důvodem k preferenci zemědělských produktů z jiných zemí v nadnárodních řetězcích hypermarketů. Je tedy nutné poznat a po posouzení je nutné se připojit k systému certifikace potravin, např. EUREGAP. Tak se může zvýšit konkurenceschopnost našeho zemědělství. Lze tak předejít poklesu odbytu našich potravin po vstupu do EU; např. v Rakousku činil tento pokles bezprostředně po vstupu až o 40 %.