Vliv arbuskulární mykorrhizy na příjem těžkých kovů

ABSTRAKT:

Mykorrhiza je oboustranně prospěšná asociace mezi kořeny rostlin a houbami, do které vstupuje většina rostlin. Bylo zjištěno, že již rizomy prvních rostlin, které v evoluci kolonizovaly souš, obsahovaly struktury houbových symbiontů, nápadně podobné strukturám arbuskulárních mykorrhizních (AM) hub v kořenech recentních rostlin. Z popsaných rostlinných druhů patří 95% do čeledí, které jsou známé jako mykotrofní (tzn. tvoří některý z typů mykorrhizy).

Mykorrhizní symbióza se dělí do několika typů podle taxonomické příslušnosti partnerů, které do ní vstupují, a morfologických struktur, které houba tvoří v kořenech a na jejich povrchu. Společnou charakteristikou všech typů mykorrhizy je, že mycélium hub tvoří dva hlavní typy struktur: intraradikální uvnitř kořene hostitelské rostliny a extraradikální, které se z kořene rozrůstá do půdy. U některých typů mykorrhizy tvoří houby také plášť - hyfový obal kořene.

Vzhledem k množství faktorů, které ovlivňují interakci AM symbiózy s těžkými kovy v půdě, je pro lepší porozumění problematice potřeba zaměřit další výzkum na mechanizmy této interakce. Pro aplikovaný výzkum se pak nabízí tři základní směry. Jeden představuje revegetace narušených půd, například výsypek nebo odkališť, kde může být inokulace vysazovaných rostlin AM houbami nástrojem pro zlepšení jejich přežívání a růstu. Další směr spočívá ve využití AM symbiózy ke snížení koncentrací těžkých kovů v zemědělských plodinách pěstovaných na půdách s jejich zvýšeným obsahem. Třetí možné využití mykorrhizy spočívá ve fytoremediačních technologiích zaměřených na odstranění těžkých kovů z půd nebo jejich imobilizaci. Vliv symbiózy s AM houbami na příjem těžkých kovů rostlinami je specifický pro určité podmínky (druh rostliny, použitý izolát houby, obsah živin v půdě a pod.). Proto představuje AM inokulace potenciální nástroj i při tak rozdílných žádaných reakcích jako jsou zvýšení tolerance v případě revegetace, snížení koncentrace těžkých kovů v určitých částech rostliny v případě zemědělských plodin, zvýšení celkového obsahu v nadzemní biomase v případě fytoextrakce nebo imobilizace těžkých kovů v půdě u fytostabilizace. Pro odhadnutí potenciálu AM technologie v daných podmínkách je pak nutné provést předběžné pokusy s konkrétním materiálem.