Využití bioindikátorů při hodnocení starých zátěží terrestrického ekosystému

ABSTRAKT:

Bioindikátory jsou matrice, které mohou obsahovat podstatně vyšší obsah některých polutantů, než je obsažen v ovzduší, vodě a v půdě. Proto jsou celosvětově využívány v rámci monitoringu a kontroly reziduální kontaminace starých ekologických zátěží.

V souladu s významem bioindikátorů a bioindikačních systémů jsou pro hodnocení rizika ekosystémů obvykle zvoleny bioindikátory rostlinného a živočišného původu. Rostlinné bioindikátory rozdělujeme na rostliny kulturní a rostliny rumištní. Rostliny kulturní mají vztah k příslušným lokalitám a můžeme je proto využít zejména pro hodnocení úrovně znečištění běžných ekosystémů, rostliny rumištní naopak využíváme pro hodnocení starých zátěží. Z kulturních plodin volíme jako vhodné bioindikátory zejména pšenici, olejniny (řepka, slunečnice, případně hořčice), objemné krmivo - vojtěška, z tzv. nekulturních (rumištních) rostlin - kopřiva, rmen, svlačec, případně na skládkách lebeda. Jako součást potravního koše volně žijících zvířat jsou analyzovány také okusové rostliny a travní porosty. Zvláštní skupinu bioindikátorů terestrických systémů tvoří pyl.

Z bioindikátorů živočišného původu jsou pro hodnocení zátěže ekosystémů využívány následující druhy: lovná zvěř, dravci, sovy, ryby, drobní zemní savci, střevlíci, žížaly, slimáci, včely (těla uhynulých včel). Pro hodnocení zátěže a odhad rizika vzniklého z ekosystému pro hospodářská zvířata byla jako vhodný bioindikační systém zvolena krevní plasma, případně sérum. Ve studii je zhodnocena vhodnost jednotlivých typů bioindikátorů a bioindikačních systémů.

Při hodnocení zátěže terestrických ekosystémů nelze opomenout sledovat ani takové matrice, jako jsou vzorky půdy, stájového prachu, vozovkového prachu a v případě zátěže pocházející z agrárních ekosystémů i kejdu.

U výše specifikovaných abiotických a biotických vzorků se převážně zjišťují následující analyty: majoritní kongenery PCB, OCHI, PAH, rizikové prvky, chloridy, dusičnany, dusitany a močovina. Na podkladě získaných výsledků jsou potom vyhodnocovány transfery mezi jednotlivými složkami životního prostředí i mezi jednotlivými články potravních řetězců biotických indikačních systémů.

Studie je zaměřena na zhodnocení výsledků získaných při sledování úrovně kontaminace bioindikátorů rostlinného a živočišného původu. Z rostlinných bioindikátorů byly hodnoceny zejména některé rumištní rostliny (kopřiva, svlačec, lebeda, rmen, okusové rostliny) a kulturní rostliny (vojtěška, obiloviny, olejniny); ze živočišných bioindikátorů především ryby, lovná zvěř a drobní zemní savci. V některých případech byly jako bioindikátory použity také střevlíci, slimáci a těla uhynulých včel. Celkové zhodnocení tří rozdílných ekosystémů vyústilo v návrh opatření směřujících k ozdravění sledovaných agrárních ekosystémů.