Metody odběru vzorků na přítomnost kontaminantů v potravinářství a zemědělství

Abstrakt:

Evropská unie (EU) představuje veliký trh, který prošel procesem odstraňování tržních bariér mezi členskými zeměmi. Jakkoliv je tento proces ekonomicky prospěšný, bude klást velké požadavky na monitorování /roz/šíření škůdců a na jejich karanténu. Po několika skandálech se zamořenými potravinami je stále více zřejmé, že úroveň lokální kontroly a monitorování škůdců
ve skladovaném obilí může mít mezinárodní důsledky, neboť skryté napadení, fragmenty škůdců a alergické výměty se mohou šířit v celém potravinovém řetězu v rámci Evropské unie. Země EU procházejí procesem unifikace protokolů určených k vyhodnocování zamoření a rizik zamoření.
Nicméně jednotný přístup k odběru vzorků a interpretaci populací škůdců ve skladovaném obilí dosud neexistuje. Tato studie měla za cíl prozkoumat, zda užití různých postupů při sběru vzorků a extrakci škůdců by vedlo k rozdílnému hodnocení populací škůdců. Porovnávali jsme různé způsoby odběru vzorků (sběr z povrchu ručně za pomoci lopatky oproti odběru dvoukomorovým
vzorkovačem) a různé extrakční metody (automatický prosev ve srovnání s Tullgrenovým přístrojem). Jako modelové prostředí byl zvolen silně napadený podlahovýn sklad obilí. Bylo identifikováno celkem 8 druhů roztočů, 7 druhů brouků a 2 druhy pisivek. Hustota populací škůdců byla v rozmezí od 0–12 jedinců ve vzorku (200 g) u pisivek, 0–14 u brouků a 2–25060 u roztočů. Shledali jsme, že povrchový odběr byl významně efektivnější než odběr
dvoukomorovým vzorkovačem a že Tullgrenův přístroj zachytil ve vzorcích soustavně, nikoliv však významně, více hmyzu než automatický prosev. Počet zachycených druhů nebyl ovlivněn ani způsobem odběru vzorků ani extrakční metodou. Tato studie ukázala jasný rozdíl mezi hustotou zamoření a hodnocením prostorové distribuce v závislosti na použitém metodě odběru
vzorků. Z těchto nálezů vysvítá, že je nezbytně potřebná jednotná evropská směrnice pro odběr vzorků.