Evoluce biocidů a biocidních firem rámci evropské legislativy: budou po roce 2009 přípravky na hubení škůdců?

Abstrakt:

Evoluce biocidů a biocidních firem v rámci evropské legislativy: budou po roce 2009 přípravky na hubení škůdců? Vývoj až ke společnostem Life Science. 90. léta byla také dobou společností „Life Science“ a slučování, které dávalo dohromady společnosti s ochranou plodin a farmaceutickou výrobou bylo na denním pořádku. Tvořily se mohutné společnosti, mezi nimi význačná byla Astra-Zeneca – vzniklá sloučením švédského farmaceutického giganta Astra a Zenecy, společnosti již aktivní ve farmaceutickém a agrochemickém výzkumu, Aventis – vzniklá sloučením life scicences s aktivitami AgrEvo a Rhône-Poulenc a Novartis - life sciences firem Ciba-Geigy a Sandoz.

Koncem 20. století však lesk joint společností life science pohasínal, protože se zjistilo, že se neuskutečnila očekávaná synergie a tyto velké společnosti se štěpily opět podle svých medicínských a agrochemických aktivit; často to bylo provázeno dalším slučováním a/nebo převzetím. Japonské společnosti se celkem vzato nezvětšovaly, ačkoliv existovala při vývoji produktů mezinárodní spolupráce s jinými společnostmi. Výjimkou v tomto ohledu byla fa Ishihara Sangyo, která akvirovala Diamon Shaamrock a přejmenovala se na ISK BioScience a fa Sumitomo, která získala Chevron a využívala toto jako ústředí pro Valent, společnost se sídlem v USA, poté co získala společnosti v Evropě. Později Valent získala v USA biopesticidní část fy Abbott a vytvořila Valent BioScience. Akvizice semenářských společností. Existovala též poptávka na získání semenářských společností jako způsob vytlouct peníze na revolučních geneticky modifikovaných plodinách. Monsanto zabralo téměř všechny semenářské společnosti, které se naskytly a utratila tolik peněz, že byla později akvirována firmou Pharmacia jako krok směrem k life sciences společnosti (to byl hit dne v 90. letech), ale Pharmacia rozpoznala globální nejistotu technologie GM a obecnou nedůvěru k transgenickým potravinám v Evropě i Japonsku spolu s možným efektem, jaký by to mohlo mít pro její farmaceutický byznys. V srpnu 2002 obdržela fa Monsanto 100% veřejně obchodovatelné společnosti, když Pharmacia rozdělila svůj 84% vklad v Monsantu jejím akcionářům; každý z nich dostal 0,17 podíl akcií Monsanta za každou akcii Pharmacie, již vlastnil. Novartis (společnost vytvořená sloučením Ciba-Geigy a Sandoz) měla velkou semenářskou společnost a Zeneca založila joint venture semenářskou společnost s Royal DutchSeed company, která nebyla zahrnuta jako část Syngenty. Avšak Syngenta Seeds pokračovala v ovládání uchvatitelného podílu trhu. DuPont akviroval největší světovou společnost s kukuřičným semenem, když koupila Bioneer Hi-Bred, zatímco Dow AgroSciences rozšířila svoje semenářské zájmy akvizicí Mocyogenu.

Jinou pozoruhodnou událostí poslední let je úspěch společností s generiky jako hráči v obchodu s chemickou ochranou plodin. Mnoho velkých společností zakoupilo generické společnosti (Dow koupil Sanachem a vytvořil joint venture DE-NOCIL) a některé generické společnosti byly dokonce zapojeny do vývoje nových produktů (Makhteshim-Agan a novalauron (Rimon)). Úspěch těch generických společností a s tím související redukce /zmenšení, úbytek/ výzkumných společností se odrazily na největších světových agrochemických společnostech. V 70. letech všech 20 vrcholových agrochemických společností pracovala na výzkumu. Dnes 6 špičkových společností ještě je založeno na výzkumu (Bayer Cropsciences, Syngenta, Monsanto, BASF, Dow a DuPont), ale mezi 20 vrcholovými je nyní 5 společností generických a 8 japonských. A jen 7 vrcholových má prodej dohromady 2 miliardy dolarů, zatím co zbytek nedosahuje 1 miliardy dolarů. Důsledky: Celkový trend koncentrace vedl k redukci chemických společností a počtu biocidů a účinných látek. Tento trend bude pokračovat a očekává se že kolem roku 2010 povede redukci biocidních přípravků o 60% což bude mít neblahé důsledky pro zajištění bezpečnosti potravinářských provozů vzhledem k rezistenci škůdců na omezený sortiment přípravků. Již v roce 2008 nebudou odstupné např. organofosfáty a zůstanou pouze pyrethoridy a karbamáty ke kterým již má většina škůdců značnou rezistenci.