Hlodavci v zemědělství a komunální sféře: hodnocení rizik a jejich management
Garant: Doc. Pavel Rödl
prosinec 2007Abstrakt:
Cílem studie byla legislativní analýza současných podmínek deratizace a pracovní protokol jejich dodržování v praxi. V rámci studie byl proveden analýza dodržování níže uvedených zákonných podmínek v praxi. Terénní průzkum zdokumentoval, že téměř v 30% případů nebyla dodržena alespoň jedna zákonných podmínek pro činnost DDD dle zákona č. 258/2000 Sb. Tyto případy pak vedou k ohrožení zdraví v potravinářských provozech a komunální sféře.
Ve studii jsou analyzovány příčiny tohoto stavu. Běžnou ochrannou deratizaci je povinna podle potřeby provádět každá osoba, a to jako součást čištění a běžných technologických a pracovních postupů. Speciální ochrannou deratizaci je povinna podle potřeby ve své provozovně zajistit každá fyzická osoba, která je podnikatelem, právnická osoba a každá osoba při zvýšeném výskytu škodlivých a epidemiologicky významných hlodavců a dalších živočichů. V nebytových objektech, nesloužících k podnikání, v objektech s obytnými
místnostmi a ve všech dalších objektech a areálech má tuto povinnost vlastník objektu nebo organizace, které byl objekt svěřen (§ 57 zák. 258/2000 Sb.). Speciální ochrannou deratizaci může provozovat pouze osoba, která má odbornou způsobilost dle zákona č. 258/2000 Sb., (§ 58) a povolení vydané pro účely stanovené zákonem č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon) ve znění pozdějších předpisů příslušným orgánem ochrany veřejného zdraví.
Odborná náplň jednotlivých kurzů je stanovena vyhláškou č. 490/2000 Sb., o rozsahu znalostí a dalších podmínkách k získání odborné způsobilosti v některých oborech ochrany veřejného zdraví ve znění pozdějších předpisů. Obecnou zásadou bezpečné a účinné deratizace, vycházející z § 56 zákona č. 258/2000 Sb., je v souladu s návodem k použití na etiketách přípravků pulzní aplikace, spočívající v pokládání menších množství, která jsou při častějších kontrolách (v intervalu 5–10 dnů) v místech odběru doplňována. Její význam spočívá především v šetření používanými přípravky a ochraně životního prostředí (neuklizené přípravky mohou v odpadu nebo vodní cestou působit toxicky i na vzdálených místech). Nejen že se minimalizuje riziko intoxikace necílových druhů ale nedochází ani ke zbytečné a nežádoucí super-intoxikaci cílových druhů, které v opačném případě mohou ohrozit své přirozené predátory - volně žijící šelmy, dravce a sovy na vrcholu potravního řetězce. Orgán ochrany veřejného zdraví může dle § 61 zákona 258/2000 Sb., z vlastního nebo jiného podnětu rozhodnutím nařídit provedení speciální ochranné deratizace, pokud hrozí šíření nákazy, zvýšený výskyt přenašečů infekčních onemocnění – nebezpečných členovců, hlodavců a dalších živočichů. Vyhlášené rozhodnutí uvede orgán ochrany veřejného zdraví do zápisu a dotčené osobě doručí jeho písemné vyhotovení. Odvolání proti tomuto rozhodnutí, které nemá odkladný účinek lze podat do 3 dnů ode dne doručení.
Zaměstnanci orgánů ochrany veřejného zdraví mohou v mimořádných případech hodných zvláštního zřetele, např. pokud hrozí šíření nákazy, zvýšený výskyt škodlivých nebo epidemiologicky významných členovců, hlodavců a dalších živočichů, vstupovat do obydlí fyzických osob. Fyzické osoby jsou povinny jim tento vstup umožnit a strpět či provést opatření nařízená podle tohoto zákona. Zaměstnanci orgánů ochrany veřejného zdraví jsou při výkonu státního zdravotního dozoru podle § 88 zákona 258/2000 Sb., oprávněni provádět měření a odebírat materiál, pořizovat obrazovou dokumentaci apod. Jsou dále oprávněni přizvat k účasti na plnění úkolů podle tohoto zákona zaměstnance zdravotního ústavu, popřípadě jiné odborně způsobilé osoby. Deratizaci lze provádět v objektech, kde je možné zabezpečit všechna potřebná opatření uvedená na etiketách použitých přípravků nebo v této metodice, tedy: následné kontroly, doplňování přípravků, sběr uhynulých a odchycených hlodavců, odstranění zbylých přípravků po ukončení deratizace a kontrolu její účinnosti.
Každá deratizace musí být dokumentována protokolem, který musí dodavatel archivovat nejméně po dobu pěti let (§ 61 zákona č. 258/2000 Sb.) pro potřeby státních kontrolních orgánů (orgány ochrany veřejného zdraví, SVS, ochrany životního prostředí, policie apod.), pro případ nehod, otrav, případně pro volbu dalších vhodných technologických postupů apod. Protokol, který může být zároveň podkladem pro vyhotovení faktury, musí obsahovat následující údaje:
a) jméno (název firmy) objednatele, jeho adresu a podpis odpovědné osoby,
b) jméno (název firmy), sídlo, IČO dodavatele provádějícího deratizaci, jeho adresu a použitelné spojení na odpovědnou osobu. Jméno a podpis pracovníka provádějícího deratizaci,
c) popis, specifikaci a místo ošetřovaného objektu, vymezení ošetřovaných prostor
- druh(y) hubeného hlodavce
- stupeň zamoření (není zjevné, ojedinělé stopy výskytu, silné nebo kalamitní zamoření)
d) způsob hubení
- způsob kladení přípravku (typ deratizačních staniček, jejich rozmístění, volně – do šachet a obdobných prostor apod.),
- přesné a úplné názvy všech použitých přípravků a použité množství,
- mechanická deratizace (typ, počet a umístění pastí: sklapovací i živolovné, v případě usmrcování zvířat též číslo osvědčení o absolvování příslušného kurzu – viz čl. 1, odst. 2 této metodiky), fumigace (název přípravku, aplikační technika, popis a vymezení ošetřené plochy),
e) termíny zahájení a ukončení deratizace (den, měsíc a rok),
f) významné závady v deratizovaném objektu, související s výskytem hlodavců
a doporučení k jejich odstranění,
g) způsob vyhodnocení účinnosti deratizace (článek 4 metodiky) nutno dojednat a zapsat před jejím zahájením,
h) další ujednání, např.:
- provádění průběžné či bariérové deratizace pomocí deratizačních přípravků nebo mechanických pastí,
- dohoda o jejich počtu, umístění, způsobu a termínech kontrol apod.