ÚVOD:
 
Stávající metody a prostředky ochrany rostlin vůči škodlivým organismům významně ovlivňují: zemědělské produkční systémy, kvalitu a bezpečnost potravin a krmiv pro hospodářská zvířata, ekologické procesy v agroekosystémech i mimo ně, biodiverzitu a jsou také možným zdrojem znečištění životního prostředí. Hodnocení významu ochrany rostlin je možné z pohledu ekonomického, ekologického (environmentálního), zdravotního a sociálního. Dosud převažovalo vnímání ekonomického aspektu ochrany rostlin. Narůstající význam ekologické, zdravotní a sociální složky ochrany rostlin vede k potřebě harmonizovat funkce rostlinolékařské péče. Přitom klíčové je řešení rozporu mezi požadavky ekonomickými a environmentálními. V intenzivním zemědělství preferují pěstitelé ekonomickou efektivnost ochranných opatření bez ohledu na možné negativní dopady na životní prostředí nebo i na bezpečnost potravin. Ochrana životního prostředí a bezpečnost potravin jsou zase více preferovány obyvateli a spotřebiteli. Za omezování negativních dopadů ochrany na životní prostředí, která spočívá v redukci spotřeby syntetických pesticidů, která omezuje produkci nebo zvyšuje náklady na ochranná opatření, požadují pěstitelé od společnosti příspěvek. Ve stávajícím evropském modelu zemědělství je ve většině původních zemí EU výše tohoto příspěvku na systémy integrované produkce natolik významná, že ovlivňuje ekonomickou efektivnost pěstování ovoce. Naproti tomu v ČR byla podpora na systémy integrované produkce ovoce zavedena poprvé v roce 2005 a její výše byla oproti průměru v původních zemích EU na 30 % této podpory. Částka 3500,- Kč/ha pro podporu v ČR v roce 2005 ztěží pokrývá zvýšené vícenáklady na systém ochrany v rámci integrované produkce oproti nákladům při konvenčním pěstování ovoce. Přitom princip podpory systémů integrované produkce ovoce vychází z teze, že se jedná o podporu společnosti za technologii pěstování přátelskou k životnímu prostředí, která oproti konvenčnímu pěstování ovoce nemá nepříznivý dopad na životní prostředí a současně naplňuj zvyšující se požadavky na bezpečnost potravin. Vzhledem k tomu, že „přátelský vztah“ systému pěstování ovoce k životnímu prostředí lze obtížně vyjadřovat v ekonomických kategoriích, byla v původních zemích EU výše podpor na systémy integrované produkce ovoce určena arbitrálně. Jedním z cílů předložené studie je dokladovat, že systém integrované produkce ovoce využívaný v ČR v rámci Svazu pro integrované systémy produkce ovoce (SISPO) významně omezuje nepříznivé dopady prostředků ochrany na životní prostředí oproti konvenční pěstování ovoce. Předpokladem pro zdraví rostlin, konkrétněji zemědělských plodin nebo lesních dřevin, je zdravé životní prostředí. Konvenční prostředky ochrany používané při konvenčním pěstování ovoce v ČR, zejména některé syntetické pesticidy, mohou být zdrojem znečištění a také mohou být rizikové vůči přírodním zdrojům jako jsou půda nebo voda. Také negativní vliv těchto prostředků ochrany na biodiverzitu může být ve vazbě na konvenční pěstební technologie ovoce vzdálen požadavkům na zdravé prostředí.

Požadavky na kvalitu a bezpečnost potravin zvláště v zemích Evropského společenství se posledním období zvyšují. To společně s potřebami nových přístupů k ochraně spotřebitele vytváří prostředí pro další vývoj rostlinolékařské péče. Kvalitní a bezpečné potraviny a uchování zdravého prostředí jsou dvě strany jedné mince, která jako cíl soudobé praktické ochrany zemědělských plodin vůči škodlivým organismům musí být harmonizován s dalšími cíli, které přispívají k vysoké ekonomické efektivnosti pěstebních technologií a zajištění stability zemědělských produkčních systémů. Použitá strategie v ochraně ovocných sadů a kvalita managementu v ochraně rostlin významně přispívají ke konkurenceschopnosti našich pěstitelů ovoce. V současné době však ani tyto výhody našich pěstitelů ovoce nemohou soutěžit s ekonomickou efektivností pěstování ovoce v původních zemích EU z důvodu neporovnatelně nižšího příspěvku v ČR jak plošných dotací tak dotací na systémy integrované produkce ovoce. V otevřeném evropském trhu a po harmonizaci dotační politiky mezi zeměmi společenství budou ekonomické a sociální aspekty systémů pěstování ovoce porovnatelné. Avšak v přechodném období (do roku 2013) je třeba v souladu s přístupovými dohodami ČR do EU zvyšovat výši podpor z národních zdrojů do systémů integrované produkce ovoce.

V posledním období se u nás prohloubil proces diverzifikace systémů pěstování ovoce podle intenzity. Počátkem 90. let se snížil rozsah a intenzita chemické ochrany v sadech. Ze svého minima v polovině 90. let se postupně zvyšuje a to současně jak v systémech integrované produkce tak při konvenčním intenzivním pěstování ovoce. Mezi těmito dvěma systémy ochrany se postupně v průběhu posledních 10-ti let stíraly rozdíly v používání prostředků ochrany. U integrované produkce ovoce se intenzita ochrany v posledním 10-letí zvýšila a přesto nedosahuje intenzity v bývalých zemích EU. Pěstování ovoce v systému organického zemědělství je u nás i v EU dosud okrajové. Tento systém je charakterizován nízkou pěstební intenzitou a minimalizací ochrany pro škodlivým organismům, která je založena pouze na možnosti využívání biologických a dalších přírodních prostředků ochrany. Používání pesticidů v ochraně ovocných sadů tak na jedné straně působí pozitivně na zabránění ztrát na výnosech a zvyšuje kvalitu ovoce a omezuje ztráty při skladování, na druhé straně je rizikové pro bezpečnost potravin a pro životní prostředí. Syntetické pesticidy jsou v současnosti nezbytné pro zajištění ekonomické efektivnosti pěstování ovoce. Při konvenční ochraně ovoce, která je založena převážně na používání levných, neselektivních pesticidů, často s vyšší toxicitou pro obratlovce se obecně předpokládá, že rizika pro bezpečnost potravin i rizika pro životní prostředí budou vyšší, než při uplatňování systémů integrované produkce ovoce. Omezené spektrum pesticidů v systémech integrované produkce ovoce a regulace jejich používání v souladu se směrnicemi přispívá k minimalizaci rizik používaných syntetických pesticidů pro životní prostředí a pro bezpečnost potravin. Jedním z dílčích cílů této studie je shromáždit argumenty pro podporu výše uvedených předpokladů.