ABSTRAKT:
 
Polycyklické aromatické uhlovodíky jsou běžnou součástí všech složek životního prostředí kam pronikají jak z přírodních, tak i průmyslových zdrojů. Přirozená rovnováha mezi produkcí a degradací PAH byla narušena v 19. a 20. století především díky průmyslové revoluci. Až z 90% je tento nárůst koncentrací způsoben nedokonalým spalováním uhlí, ropy, nafty a dřeva. Přírodní zdroje zahrnují hlavně lesní a stepní požáry a vulkanickou činnost a jen ve zcela nepatrné míře i biosyntézu terestrickou vegetací nebo mikrobiální syntézu. Příspěvky přírodních zdrojů k celkové kontaminaci životního prostředí, jsou však ve srovnání s antropogenními příspěvky minoritní.

Značná pohyblivost PAH mezi jednotlivými složkami životního prostředí a především možnost dálkového atmosférického transportu jsou příčinou kontaminace prakticky všech složek prostředí. Polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH) se vyskytují v životním prostředí jen ve stopových koncentracích, avšak biologická aktivita některých z nich je významná, neboť se jedná o persistentní sloučeniny s významnými toxickými účinky, mezi které patří prokázaná kancerogenita.

Stejně jako PAH, jsou i jejich nitroderiváty v životním prostředí prakticky všudypřítomné a své mateřské sloučeniny zpravidla doprovázejí. V ovzduší se běžně vyskytují v koncentracích okolo 10^-2 - 10² ng.m^-3, tj. na hladinách až o několik řádů nižších než mateřské uhlovodíky. Jejich zdrojem jsou jednak samotné spalovací procesy a jednak atmosférické reakce, kdy nitroPAH vznikají radikálově iniciovanými reakcemi mezi mateřskými PAH a oxidy dusíku přítomnými ve znečištěném ovzduší. Nitroderiváty setrvávají v ovzduší relativně dlouho a sorbují se na respirabilní prachové částice. Ve srovnání s PAH jsou velmi silnými mutageny, a řada z nich má rovněž kancerogenní účinky.

Významná může být také kontaminace plodin a potravin nitroderiváty PAH, pocházejícími jednak ze životního prostředí (imise, půda) a jednak z některých výrobních procesů. Potenciální genotoxické účinky nitroPAH ve spojitosti s jejich ubikvitárním výskytem přitom vzbuzují v posledních letech nemalou pozornost.